Povzbuzení v dobách neklidných

Není to zcela tak dávno, co jsem byl postaven před otázku „život nebo Bůh“. Nebylo to zase až tak radikální, jak to zní, nicméně mnohokrát k nám svět promlouvá takovýmito výhružkami – většinou srkze naše nevěřící přátele, možná nevěřící přítele i přítelkyně, nebo rodiče. A nemusí jít o explicitní výhružky. Oni lidé neví, co je v sázce a tak vlastně ani neví, jaké ultimátum vám/nám ustanovili.

Ale nebojte se nedělat kompromisy. Nebojte se být pronásledováni. Je jedna hodina ranní a jsem teď nabuzen a plný zážitků, proto vím, že mé obvyklé já většinou posedává doma nebo venku a dělá kompromisů mnoho. Sám s tímto problémem bojuji a problém mé hříšnosti, nedokonalosti a vůbec toho, že o tom hodně mluvím, ale málo konám, to mě provází životem a ničí.

Uvědomil jsem si ale krásnou věc – my máme CENU. Bůh nás nenechá vydražit, protože on za nás zaplatil tu nejvyšší cenu a ještě do teď nikdo nepřihodil víc. Ve chvílích jako jsou tyto, kdy mám pocit, že si svět myslí, že jsem Nikdo, si uvědomuji toto: Kdybych byl Nikdo, nikdo by za mne nebojoval a nikdo by nebojoval proti mně. Za mne ale bojuje samotný Bůh nebes a neustále čelím duchovním útokům toho zlého (to si přeberte na sebe). 

Kdybych neměl hodnotu (kterou mi ustanovil sám Bůh), nestálo by Satanovi za to, aby na mne útočil a Bohu bych nestál za to, aby mě chránil.

Z nějakého důvodu je ale pro mocnosti zla důležité, abychom selhali. Pokud jste někdy měli soka v lásce a byl nula („Nikdo“), tak si dobře vzpomínáte na to, že jste si s ním nedělali starosti a vůbec jste se o něj nezajímali. Pokud to byl ale někdo schopný a ohrožoval vás, tak jste museli vynaložit snahu odstranit tohoto soka z hracího pole.

Myslím, že se tady hraje vysoká hra a my máme nezastupitelnou roli. S námi každými má Bůh velký plán a zapomeňte na to, že jste to slyšeli na besídce, nebo když vás někdo evangelizoval – takhle to je a ten plán je VELKÝ. My jsme ti, skrze které Bůh proboří hranice tmy. Každý z nás má úděl – kazatel, misionář, mučedník, vedoucí chválící skupinky, nebo prostě jen důchodce na lavičce, čtoucí si bibli. Udělů je mnoho a v tomto světě vypadá každý jinak důležitě (jako by mučedník byl víc než ten, co vede chvály). V duchovním světě je však každý z nás nezastupitelný článek Božího řetězce. My jsme hrdinové, kteří pokládají život za svého Krále.

Možná se tak necítíme, nebo podle toho občas nejednáme, ale přeci je to tak – s Kristem jsme byli ukřižováni a pro svět jsme mrtví! Vezměte si to, jako povzbuzení do dob neklidných i jako moje ranní zamyšlení a zjištění toho, že máme hodnotu, která nelze vypočíst...

Amen.